Zaměnitelnost ochranných známek

Autor: Mgr. Tamara Zuzčáková | Vloženo: 08.11.2010 14:04 | Přečteno: 7214x

Hlavním účelem ochranných známek je odlišit výrobky a služby jednoho subjektu od výrobků či služeb druhého. Základním předpokladem k naplnění tohoto účelu je odlišitelnost těchto známek.


Definice zaměnitelnosti

Dle ust. § 7 odst. 1 písm. a) z.č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách se do rejstříku ochranných známek na základě námitek nezapíše označení, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, přičemž za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.

Zákon o ochranných známkách (dále také jako „ZoOZ) přenáší povinnost rozpoznat možnou zaměnitelnost starší ochranné známky s jinou přihlašovanou známkou na vlastníka tohoto staršího označení. Vlastník tohoto označení tak disponuje právem, aby zabránil zapsání stejné či podobné ochranné známky do rejstříku. Je tedy na něm, aby průběžně sledoval Věstník Úřadu průmyslového vlastnictví, ve kterém se přihlášky ochranných známek zveřejňují, a aby zvážil, zda nové přihlašované označení nezasahuje do jeho práv, vyplývajících ze zápisu ochranné známky. Případně touto činností může formou tzv. kontinuální rešerše pověřit odborníky.

K tomu, aby Úřad průmyslového vlastnictví (dále také jen jako „ÚPV“) mohl konstatovat zaměnitelnost dvou označení, je třeba, aby byly splněny tyto podmínky:
-    shodnost nebo podobnost přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou,
-    shodnost nebo podobnost výrobků a služeb,
-    pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti.

Co se týče podmínky první, ZoOZ nestanoví jednotlivá kritéria, podle kterých by se měla zaměnitelnost označení zkoumat. Až rozhodovací praxe Úřadu a soudů zakotvila konkrétní kritéria, podle nichž se pravděpodobnost záměny posuzuje – jedná se o hledisko fonetické, vizuální a sémantické (významové). Fonetické hledisko: jde především o prozkoumání, zda jde o slova podobně znějící. Důležitým faktorem je otázka přízvuku na slabice, zda jde o písmena, která se vyslovují podobně (srov. např. u slov aqua vs. akva – významově jde o odlišná slova – v prvním případě jde o synonymum vody, ve druhém případě se jedná o slovo fantazijní, nicméně z fonetického hlediska jde o slova naprosto totožná). Vizuální hledisko: jak srovnávaná označení působí na spotřebitele. Hodnotí se především použité písmo, font, barvy,…Významové hledisko: ÚPV zkoumá, zda jde o slova fantazijní, se kterými si spotřebitel nespojí žádnou konkrétní věc nebo zda se naopak jedná o popis výrobku či služby, která má být označením chráněna.

Tyto tři základní kritéria je třeba posuzovat ve vzájemné souvislosti. Neznamená to však, že by Úřad průmyslového vlastnictví musel konstatovat vysokou míru zaměnitelnosti ze všech těchto hledisek. I přesto, že ÚPV dospěje k názoru, že srovnávaná označení jsou ze dvou hledisek málo zaměnitelná, může zaměnitelnost konstatovat, a to z důvodu, že třetí zkoumané hledisko vyzařuje vysokou míru zaměnitelnosti u spotřebitelů. Úřad tedy může zamítnout přihlášku ochranné známky, ačkoliv shledal vysokou míru zaměnitelnosti jen u jednoho ze tří zkoumaných hledisek.

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 4 As 90/2006-123 vyslovil, že zápisná nezpůsobilost přihlašovaného označení není dána jakoukoliv  podobností s registrovanou ochrannou známkou, ale toliko podobností závadnou. NSS zdůraznil, že zkoumání podobnosti nemůže být založeno pouze na formálním porovnání jednotlivých prvků, ale musí se zakládat na porovnání známkových motivů střetnuvších se označení – tj. rozhodujících složek porovnávaných označení, které při celkovém posuzování jsou výrazem charakteristických vlastností srovnávaných označení.

Třídění dle Nicejské dohody

Pokud se týče shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb na něž se přihlašované i zapsané označení vztahuje, je třeba zdůraznit, že ochranná známka musí být vždy zapsána pro konkrétní výrobky či služby, které mají být tímto označením chráněny.  Pro účely zápisu ochranných známek se používá zařazení do tříd dle Nicejské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek. Dle tohoto zatřídění se rozeznává 34 tříd výrobků a 11 tříd služeb. Nezbytnou součástí každé přihlášky ochranné známky je tak zařazení do konkrétních tříd dle této dohody. Např. známka ve znění „Reality XY“ bude zapsána pro třídu č. 36, neboť tato třída dle Mezinárodního zatřídění se věnuje činnosti realitních kanceláří, ale také pojišťovnictví, bankovnictví apod.

Třídy výrobků a služeb jsou koncipovány docela široce, proto je třeba vymezit v rámci této třídy konkrétní výrobky a služby, jež bude ochranná známka chránit. Z tohoto důvodu ještě zápis v rámci stejné třídy nemusí znamenat, že je dána shodnost výrobků. Je třeba upozornit na skutečnost, že při posuzování shodnosti nebo podobnosti výrobků není rozhodující, zda jsou výrobky nebo služby v rámci mezinárodního třídění výrobků a služeb vytvořeného pro administrativní účely zatřiďování výrobků a služeb řazeny do shodných či odlišných tříd (blíže k tomuto rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 11 Ca 258/2005-71).

Nelze tedy při posuzování zaměnitelnosti spoléhat na to, že správní orgán nedospěje k názoru, že se jedná o podobné výrobky či služby, neboť jedna ochranná známka je zapsána pro třídu č. 5 a druhá je zapsána pro třídu č. 10. V souladu s ust. čl. 9 odst. 2 Smlouvy o známkovém právu, která pro Českou republiku vstoupila v platnost ke dni 1.8.1996, platí, že výrobky nebo služby nemohou být považovány za podobné na základě toho, že v zápisu nebo ve zveřejnění Úřadu, jsou uvedeny v téže třídě Niceského třídění a, že výrobky nebo služby nelze považovat za nepodobné na základě toho, že v zápisu nebo ve zveřejnění Úřadu, jsou uvedeny v různých třídách Niceského třídění.

Obě podmínky – shodnost nebo podobnost označení a shodnost nebo podobnost výrobků a služeb musí být splněny kumulativně, tedy zároveň. V případě, že ÚPV dospěje k rozhodnutí, že neexistuje pravděpodobnost záměny těchto dvou označení z důvodu shodnosti či podobnosti, pak již nemusí zkoumat shodnost či podobnost výrobků, neboť tyto dvě podmínky musí být splněny kumulativně. Avšak neznamená to, že by se ve svém rozhodnutí neměl vypořádat i s touto podmínkou.

Co se týče další podmínky – pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti. Není třeba, aby namítající dokazoval konkrétní případy, kdy došlo k záměně zkoumaných označení. Stačí existující riziko záměny. Možnost záměny se zkoumá vždy ve vztahu k průměrnému spotřebiteli. Co se míní termínem průměrný spotřebitel? Samotný pojem je vysvětlen až judikaturou. Mělo by jít o člověka informovaného a opatrného, ale zároveň na něj nejsou kladeny zbytečné odborné nároky. Na druhou stranu by se nemělo jednat o individuum, které se o nic nezajímá.
   
Pokud se jedná o samotné hodnocení zaměnitelnosti ochranných známek, je třeba říci, že řízení o zápisu ochranné známky je řízením správním, které se řídí z.č. 500/2004 Sb., správní řád a jde o správní uvážení ze strany Úřadu průmyslového vlastnictví jakožto správního orgánu. Jde tedy o osobní zhodnocení zaměnitelnosti označení, nicméně pracovníci Úřadu průmyslového vlastnictví by měly být takovými odborníky, aby na základě svých skutečností dostatečně rozlišili riziko zaměnitelnosti a nemělo by se jednat o jejich libovůli.

Závěr
Jak bylo řečeno na začátku tohoto článku, účelem ochranných známek je odlišit výrobky nebo služby jednoho subjektu od výrobků a služeb jiného. Cílem tedy je, aby si spotřebitel při výběru zboží či služby spojil tento konkrétní výrobek či službu s konkrétním výrobcem či poskytovatelem. Průměrný spotřebitel nezkoumá do detailu etiketu, vzhled výrobku, reklamu. V případě, že bude existovat podobná ochranná známka může dojít k tomu, že spotřebitel se bude domnívat, že výrobek, který si vybral, pochází od výrobce, kterého spotřebitel zná a je s ním spokojen, ačkoliv tomu tak nebude a bude uveden v omyl.

Před podáním přihlášky ochranné známky je tak třeba prozkoumat, zda zápisu navrhovaného označení nebrání jedna z několika překážek zápisné způsobilosti, jednou z nich je právě zaměnitelnost. K vyloučení této zaměnitelnosti slouží právě rešeršní služba.

Autor: Mgr. Tamara Zuzčáková, zuzcakova@lawyer.cz
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména ochrannými známkami (členkou týmu sekce www.trademarks.cz) a rovněž obchodním a pracovním právem.
 
 


Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel
& partneři s.r.o.

Specialisté na problematiku ochranných známek

MACHIN.CZ - Tvorba www stránek, webdesign
Copyright © 2009 Lawyer.cz
Tvorba www stránek MACHIN.cz, webhosting HOSTSERVIS.cz