Významná změna týkající se ochranných známek Společenství

Autor: Mgr. et Mgr. Petr Mališ | Vloženo: 26.02.2016 14:54 | Přečteno: 1162x

 

Ochranná známka Společenství je velice oblíbeným nástrojem ochrany označení v rámci celé Evropské Unie. Na základě jediného řízení, probíhajícího před Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) se sídlem ve španělském Alicante, získá přihlašovatel známkoprávní ochranu pro své označení ve všech členských zemích EU bez výjimky. S účinností od 23. března 2016 přijaly Evropský parlament a Rada Evropské Unie Nařízení č. 2015/2424 (dále jen „Nařízení“), kterým jsou zaváděny poměrně významné změny v dosavadní úpravě a fungování ochranných známek Společenství.

 

Provedené změny se týkají tří základních oblastí:

 

  1. institucionální 
  2. procedurální 
  3. poplatkové

 

Níže se pokusíme vysvětlit hlavní změny v jednotlivých oblastech a zhodnotit přínosy, případně nevýhody, které přináší.


Institucionální změny

Dosavadní znění Nařízení o ochranné známce Společenství (Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství) v plné míře nereflektuje Lisabonskou smlouvu, která pojem „Evropské společenství“ nahrazuje pojmem „Evropská Unie“. Doposud používaný pojem „Ochranná známka Společenství“ se tudíž plošně nahrazuje pojmem „Ochranná známka Evropské Unie“, což je nutno považovat za velice vítanou změnu, zejména co se týče pochopitelnosti tohoto institutu pro laickou veřejnost. Tato změna se týká nejen známek zapisovaných po nabytí účinnosti Nařízení, ale rovněž známek již zapsaných. Další terminologická změna se dotkla samotného úřadu – dosavadní Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) se přejmenovává na Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví“ (EUIPO). I nadále bude tato organizace jakožto nezávislá agentura spravovat dva primární komunitární instituty průmyslového vlastnictví – ochranné známky EU a průmyslové vzory Společenství.


Vedle terminologických změn v rámci funkční struktury samotného OHIM / EUIPO dále Nařízení zavádí právní rámec pro užší spolupráci s národními úřady průmyslového vlastnictví v jednotlivých členských zemích EU, zejména co se týče vytváření společných standardů a postupů, společných databází a nástrojů pro vyhledávání nebo výměnu informací.


Procedurální změny

Nařízení přináší některé změny v oblasti řízení o přihlášce známky, týkající se zejména zatřídění do příslušných tříd výrobků a služeb, tzv. absolutních a relativních důvodů pro zamítnutí přihlášky, námitkového nebo zrušovacího řízení, i opravných prostředků.


Končí možnost podání přihlášky prostřednictvím národních úřadů průmyslového vlastnictví. Doposud bylo možné přihlášku nepodat přímo k OHIM, ale k národnímu úřadu průmyslového vlastnictví, který ji za podmínky úhrady příslušného poplatku OHIMu následně předal. S ohledem na velice dobře fungující on-line platformu, poskytovanou OHIMem přihlašovatelům k veškeré komunikaci s úřadem se však taková možnost stala zastaralou a patrně minimálně užívanou.


Dále byla upřesněna lhůta, do níž jsou třetí osoby oprávněny podávat vyjádření k existenci tzv. absolutních překážek zápisné způsobilosti (tedy těch překážek, které má OHIM vyhodnotit samostatně, vlastní posuzovací činností; nutno odlišit od námitek, které se týkají tzv. relativních překážek zápisné způsobilosti a na základě jejichž podání se rozbíhá sporné řízení mezi přihlašovatelem a namítajícím). Tato vyjádření je možno podat do konce lhůty k podání námitek, a pokud byly podány námitky, až do právní moci rozhodnutí o námitkách. Samotný OHIM však je oprávněn posuzovat absolutní překážky až do okamžiku samotného zápisu známky.


Procedurální změny - zatřídění

Z hlediska zatřídění jsou Nařízením potvrzena pravidla, která již OHIM od roku 2012 dodržoval na základě judikatury Soudního dvora EU ohledně užívání obecných pojmů nacházejících se v záhlaví jednotlivých tříd výrobků a služeb. Podle současné verze tzv. Nicejského třídění je celkem 45 tříd, z toho 34 tříd výrobků a 16 tříd služeb), přičemž rozsah každé třídy je obecně vymezen v záhlaví. Například záhlaví třídy č. 3 je vymezeno následovně: „Přípravky pro bělení a jiné prací prostředky; přípravky pro čištění, leštění, odmašťování a broušení; mýdla; parfumerie, vonné oleje, kosmetika, vlasové vody (lotions); zubní pasty“. Vedle toho je každá třída konkrétně vymezena seznamem jednotlivých výrobků nebo služeb (uspořádaných podle abecedy), v rámci nichž může přihlašovatel vybírat ty konkrétní, které uveden v zatřídění své přihlášky, a to bez rizika, že vzniknou pochybnosti o požadovaném rozsahu ochrany. 


V mnoha případech by však bylo užití konkrétních výrobků a služeb dle seznamu příliš zdlouhavé nebo konkrétní, a přihlašovatelé proto v zatřídění spoléhají na obecnější pojmy obsažené v záhlaví. To je přípustné za předpokladu, že jsou dostatečně jasná a přesná, přičemž je nutno se řídit jejich doslovným významem. Vzhledem k tomu, že doslovný význam pojmů uvedených v obecném názvu třídy vždy zcela neodpovídá jednotlivým výrobkům a službám, které jsou zahrnuty v abecedním seznamu pro danou třídu, musí přihlašovatel spoléhající pouze na obecné pojmy ze záhlaví výslovně uvést, zda nárokuje ochranu pro celou třídu anebo pouze pro výrobky a služby zahrnuté v obecně chápaném významu použitých pojmů. Přihlašovatelé ochranných známek přihlášených před 22.6.2012 mohou úřad požádat o zapsání této skutečnosti nejpozději do 24.9.2016 (tedy do šesti měsíců od nabytí účinnosti Nařízení). K tomuto OHIM vydal dokument, obsahující příklady výrobků a služeb zařazených do konkrétních tříd výrobků a služeb, a které přitom nevyplývají z obecných pojmů použitých v záhlaví těchto tříd, přičemž tento seznam se vztahuje k jednotlivým verzím Nicejského třídění, účinným až do 22.6.2016.


Absolutní překážky zápisu

Co se týče absolutních překážek zápisné způsobilosti, zavádí se výslovně možnost, aby ochrannou známku tvořily rovněž samotné barvy nebo zvuky, na které se vztahují stejné podmínky jako na ostatní slovní a grafická označení, tedy:


  1. způsobilost rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků;
  2. vyjádření způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany, která je poskytována majiteli ochranné známky.

Na zápisuschopnost ochranné známky, jejichž jediným rozlišovacím prvkem je barva nebo zvuk, jsou tedy kladeny stejné požadavky, jako na ostatní ochranné známky, primárně dostatečná rozlišovací způsobilost a vyjádření objektivně vnímatelnou formou.


Další změnou v oblasti absolutních překážek zápisné způsobilosti je vyloučení možnosti uvedení tzv. disclaimeru, který doposud umožňoval přihlašovateli prohlásit, že nebude uplatňovat právo k prvku, který postrádá rozlišovací způsobilost a jehož ponechání ve známce může vyvolat pochybnosti o rozsahu ochrany. Přihlašovatelé mohli v přihlášce nebo v průběhu řízení výslovně uvést, ke kterým prvkům známky není ochrana požadována, čímž mohl předejít jakýmkoli připomínkám třetích stran nebo výtkám úřadu ohledně absolutních překážek zápisné způsobilosti. Nyní již použití disclaimeru nebude možné, tudíž důvody absolutních překážek budou moci být založeny na všech prvcích ochranné známky.


K absolutním důvodům byla dále potvrzena praxe úřadu v oblasti dokazování v řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou. Řízení o neplatnosti může být vedeno v případě, že se po úspěšném zápisu známky do rejstříku domáhá třetí osoba jejího výmazu z důvodu existence absolutních, nebo i relativních překážek zápisné způsobilosti. Ačkoliv to z dosavadního znění Nařízení o ochranné známce Společenství nevyplývalo, prováděl úřad šetření pouze ve vztahu k absolutním důvodům a návrhům, předloženým účastníky (u důvodů relativních je takový postup logický, u důvodů absolutních už tak jednoznačný nebyl). Znamená to, že úřad nebude z vlastní pravomoci v rámci řízení o neplatnosti známky zkoumat známku i s ohledem na ty důvody, které nebyly navrhovatelem vzneseny.


Z ostatních změn týkajících se řízení lze zmínit například zavedení samostatného důvodu pro podání námitek proti přihlášce nebo pro následné zrušení ochranné známky v podobě existence staršího označení původu nebo zeměpisného označení.


Certifikační ochranná známka

Byl zaveden institut tzv. certifikační ochranné známky, což je označení, které mohou instituce udělovat výrobcům nebo dodavatelům, splňujícím určitá certifikační kritéria. Vlastníkem certifikační známky (tedy subjektem oprávněným udělovat práva k jejímu užívání) může být jak veřejnoprávní instituce, tak i jednotlivec nebo standardní soukromá právnická osoba, podmínkou však je, aby sám nevykonával podnikatelskou činnost zahrnující dodávání výrobků nebo poskytování služeb, které jsou certifikovány.  Vlastník musí doložit pravidla pro užívání certifikační známky včetně pravidel pro výběr osob užívajících známku, certifikované vlastnosti a způsoby testování a dohledu na straně certifikující instituce. O zápisu certifikační známky probíhá standardní zápisné řízení, přičemž zákon výslovně vypočítává důvody neplatnosti nebo zrušení zapsané certifikační známky stejně tak i pro zmítnutí podané přihlášky.


Poplatky

Významnou změnou je pro všechny přihlašovatele a vlastníky známek zejména úprava výše poplatků. OHIM v rámci komunikace ohledně změn přinášených nařízením tvrdí, že se jedná o celkové snížení poplatků souvisejících s ochrannými známkami Společenství, což je pravda pouze částečně. 


K významnému snížení došlo u obnovy zápisu známky po 10 letech její platnosti – namísto současných 1350 EUR zahrnujících prodloužení doby ochrany známky pro 3 třídy výrobků a služeb, které se s každou další třídou navíc zvyšují o 400 EUR, budou nadále poplatky za obnovu plně odpovídat poplatkům za registraci nové známky. U těch byl zvolen režim jednoho poplatku za jednu třídu, čili za každou třídu již od počtu jedné se poplatky postupně zvyšují. Zatímco dosavadní základní poplatek za prvozápis (900,- EUR v případě elektronického podání) zahrnuje tři třídy výrobků a služeb, a za každou další třídu navíc se zvyšuje o 150 EUR, podle nového systému bude základní poplatek ve výši 850 EUR zahrnovat pouze jednu třídu, za druhou třídu se zvýší o 50 EUR, a za třetí a každou další třídu se pak zvýší o 150 EUR. Je tedy nutno konstatovat, že registrace ochranné známky EU pro tři třídy výrobků a služeb (což je v naší praxi ten nejčastější případ) se oproti dosavadnímu systému prodraží na poplatcích o 150 EUR. Vlastník však na druhou stranu významně ušetří v budoucnu za obnovu zápisu. Zároveň je však nutno konstatovat, že oblíbenost tří tříd výrobků a služeb se odvíjí právě od skutečnosti, že tento počet tříd pokrývá základní poplatek. V mnoha případech by však přihlašovatelům postačoval i nižší počet tříd. Dále se například zlevňuje poplatek za podání odvolání (z 800 na 720 EUR), poplatek za návrh na zrušení nebo neplatnost známky (ze 700 na 630 EUR) nebo poplatek za podání námitek (z 350 na 320 EUR).


Závěr

Je jisté, že se OHIM / EUIPO snaží v maximální možné míře přiblížit institut ochranné známky Společenství všem, kdo jej mohou potřebovat a kdo doposud spoléhají pouze na národní formy ochrany označení. Domníváme se, že dosavadní jednoduchost podání přihlášky i samotného řízení zůstane zachována, a že nová právní úprava bude ještě více motivovat obchodní subjekty k ochraně označení formou ochranné známky EU. Naše dlouhodobé zkušenosti se zastupováním před OHIM / EUIPO jsou všem zájemcům k dispozici.



Autor:  Mgr. et Mgr. Petr Mališ, advokát, malis@lawyer.cz

Autor je společníkem v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, ochrannými známkami a internetovým právem.

 


Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel
& partneři s.r.o.

Specialisté na problematiku ochranných známek

MACHIN.CZ - Tvorba www stránek, webdesign
Copyright © 2009 Lawyer.cz
Tvorba www stránek MACHIN.cz, webhosting HOSTSERVIS.cz