Barva jako ochranná známka

Autor: Mgr. Petr Mališ | Vloženo: 03.09.2009 13:49 | Přečteno: 4657x

 Obecně řečeno může být ochrannou známkou každé označení, které je graficky (nebo slovně) vyjádřeno. Tímto závěrem lze zobecnit ust. § 1 zák. č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách: „Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby“. Zatímco názory soudů na rozlišovací způsobilost „klasických“ označení, tvořených slovním názvem, obrazovým motivem nebo jejich kombinací, jsou už v dnešní době poměrně ucelené a jednoznačné, názory na označení, tvořená barvou, vůní nebo zvukem jsou dodnes značně rozporuplné. V současné době převládá relativně nejucelenější názor na možnosti registrace pouhé barvy bez tvarového vymezení.

 

Podmínky registrace barvy dle rozhodnutí „Libertel“

V České republice nebyla za účinnosti předchozího zákona o ochranných známkách (zák. č. 137/1995 Sb.) registrace pouhé barvy možná. Až současný zákon o ochranných známkách rozšířil specifikaci pojmu ochranné známky na všechna označení schopná grafického znázornění, včetně barvy. Konečný názor na možnost registrace pouhé barvy však přinesla judikatura, konkrétně klíčové rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 6.5.2003 ve věci Libertel (n° C-104/01). V tomto rozhodnutí soud konstatoval, že sice barva sama o sobě postrádá jakoukoli rozlišovací způsobilost, ale její registrace jakožto ochranné známky je možná ve dvou případech. Jedním z nich je, že tato barva musí před registrací získat rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku (tedy možnost, kterou označení s nedostatkem rozlišovací způsobilosti dává ustanovení § 5 zák. o ochranných známkách). Druhým případem, podstatně méně častým, je dle ESD výjimečná situace, kdy barva nezískala dostatečnou rozlišovací způsobilost předchozím užíváním, ale kdy je přihlášena pro velmi omezený okruh výrobků a služeb a pro velmi specifický relevantní trh (tedy pokud je známka orientována na velice specifický okruh relevantních spotřebitelů).

Podle závěrů ESD jsou barvy schopné být nositelem určitých myšlenkových asociací a vzbuzovat pocity, ale ve své povaze jsou málo způsobilé ke sdělování informací. Tuto skutečnost ještě podtrhuje fakt, že barvy jsou pro svou přitažlivost běžně a široce používány v reklamě, a při samotném uvádění výrobků nebo služeb ekonomickými subjekty na trh. Registrací barvy jako ochranné známky je omezena dispozice s barvami pro ostatní podnikatele, dodávající na trh podobné výrobky a služby. Proto zápis takové ochranné známky musí být důvodný, přičemž důvod spočívá zejména ve schopnosti barvy samotné označit zboží a služby, jako pocházející od určitého podnikatele, a toto zboží nebo služby odlišit od zboží a služeb podobných, pocházejících od podnikatele jiného.

Právě s ohledem na veřejný zájem, který lze vykládat jako obranu před významným omezením ostatních subjektů nakládat s tak obecným statkem, jako je barva, ESD formuloval požadavek vysoce omezeného okruhu výrobků a služeb, a vysoce omezeného okruhu relevantních spotřebitelů. Při jeho splnění tak je ostatním subjektům zachována možnost s předmětnou barvou nakládat bez omezení.

 

Přípustnost registrace kombinace barev, barva „lila“

V jiném rozsudku (C-49/02 Heidelberger Bauchemie GmbH) se ESD vyslovil o přípustnosti zápisu určité kombinace barev, označené abstraktním způsobem a bez obrysu pouze s uvedením kódu dle mezinárodního třídníku barev, pokud přihlašovatel prokáže, že v celkové souvislosti jejich užití přestavuje tato kombinace barev určité použitelné označení, a že přihláška obsahuje systematické uspořádání, které přiřazuje dotčené barvy určeným a stálým způsobem (tedy že jsou barvy přesně zatříděny). Stejně jako v předchozím případě, i v tomto rozsudku však ESD podtrhnul zejména potřebu posuzovat každou přihlášku barvy jakožto ochranné známky individuálně, s ohledem na všechny relevantní okolnosti, zejména pak s ohledem na veřejný zájem, aby v důsledku jeho porušení nedošlo k nepatřičnému omezení použitelnosti těchto barev pro všechny ostatní subjekty, nabízející výrobky a služby podobné těm, pro něž je známka přihlašována.

První ochrannou známkou, kterou tvoří samotná barva bez grafického ohraničení, je barva lila spol. Suchard (Kraft-Foods), která je známá z čokolád značky Milka. Původní ochranná známka ve znění Milka Lila, obsahující tuto barvu, se užíváním v obchodním styku stala natolik všeobecně známou u spotřebitelské veřejnosti, že si tato veřejnost barvu začala spojovat výhradně s výrobky spol. Suchard. (jedná se tedy o první z dvou výše uvedených případů, v nichž je dle ESD možno barvu registrovat jako ochrannou známku). Samotná barva tak tedy získala schopnost odlišit výrobky a služby jednoho dodavatele od stejných výrobků a služeb dodavatelů jiných, a mohla být zapsána jako ochranná známka sama o sobě.

 

Závěr

Lze uzavřít, že barva jako taková se může stát ochrannou známkou, nicméně k tomu dochází v poměrně výjimečných případech. Každopádně musí být taková barva jasně identifikovaná, nepostačí tedy pouhá reprodukce na papír, ale musí být přesně popsána podle některého z mezinárodně uznávaných systému klasifikace barev (Pantone, CMYK apod.).

 

 

Autor: Petr Mališ
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, ochrannými známkami (vedoucí sekce www.trademarks.cz) a rovněž obchodním a pracovním právem.


Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel
& partneři s.r.o.

Specialisté na problematiku ochranných známek

MACHIN.CZ - Tvorba www stránek, webdesign
Copyright © 2009 Lawyer.cz
Tvorba www stránek MACHIN.cz, webhosting HOSTSERVIS.cz